Sezona 2021/2022 je pro většinu evropský soutěží již minulostí a v tomto článku bych ve zkratce představil svůj názor na to, jak dopadlo pořadí v evropských 5 top ligách - anglická Premier league, španělská La Liga, italská Serie A, německá Bundesliga a francouzská Ligue 1.
Nervy drásající, nehty ukusující přetahovaná o titul do posledního kola, do poslední chvíle a do posledcních minut proběhla pouze ve dvou zemích - v Anglii a v Itálii. Titul v Premier league vypadal v lednu jako jednoznačná záležitost pro Manchester City, který se pyšnil náskokem nějakých 15 bodů na Chelsea a Liverpool. Chelsea z boje odpadla dřív, než mohla vůbec pomýšlet o něj bojovat, ale to někoho těžko překvapilo. Překvapilo ale, jaké drama z toho udělal Liverpool, který se vybičoval k neuvěřitelným výkonům a vítězné sérii, kdy dýchal rozjetému šinkanzenu jménem ManCity na záda podobně jak Undertaker AJ Stylesovi.
Nechybělo mnoho a Liverpool mohl na úkor City titul dokonce vyhrát, stačilo mu k tomu jediné - aby úřadující mistr ztratil v domácím zápase s Aston Villou. Tou Aston Villou, kterou vede legenda LFC Steven Gerrard a v jejímž středu hraje bývalý hráč Reds Philippe Coutinho. Má klubová příslušnost není žádným tajemstvím a můžu od plic říct, že jsem rád, že jsem během tohoto title clincheru měl svůj vlastní zápas, jinak bych měl asi zástavu a infarkt naráz a asi bych se voběsil v průvanu. Byť se na mě řvalo během mače, jak to v Anglii vypadá, tak jsem to nikterak nevnímal, ale po fotbale mi bylo fakt do breku. Zkurvený City to zase na poslední chvíli dokázalo a německej Turek Kundogan vyhrál titul (opět) pro City. Za víc jak stoletou historii anglický ligy/Premier league by Liverpool s letošním bodovým počtem vyhrál ligu snad pokaždý - pouze v éře plešounového Manchesteru City je to zhola nemožné. Ferguson se během svýho vládnutí ani jednou nedostal nad 91 bodů a stejně vyhrál 13 titulů, Klopp tu hranici překonal už tuším 3x (99, 97 a 92 bodů) a titul má jeden. Fotbal někdy vážně není fér, ale nemá cenu nad tím žehrat. Máme v kapse Carabao Cup, FA Cup a na řadě je sobotní finále Ligy mistrů. Pojďme si pro cup treble!
Italskou Serii A po 11 letech opanovalo milánské AC. Městský rival a spojunájemník stadionu San Siro Inter mu to ale nedal zadarmo, boj to byl do posledního kola, a pokavaď by AC zaváhalo, tak titul putuje do modro-černé části města. Inter si alespoň mohl svlažit žáhu v italském poháru, který díky prodloužení získal po výhře 4:2 nad Juventusem. Během podzimu to vypadalo, že se o ligové slovo hlásí i Neapol, která se dlouho bodově držela na dostřel dvou milánských celků. Slabší jaro (jako snad už tradičně) ale zapříčinilo, že Neapol přišla o šanci bojovat o titul relativně záhy, a tak si sichrovala alespoň třetí místo a další účast v Lize mistrů. Doprovodí ji tam ještě Stará dáma z Juventusu, jejíž vedení opět předvedlo majstrštyk a nechalo zadarmo odejít Paula Dybalu. Fanoušci odchod svého miláčka snáší jak Pavel Vrba kritiku a jsou nasraní až do bezvědomí a svou nespokojenost dávají často znatelně najevo. Tady ještě nějaký čas potrvá, než bude Juve konkurenceschopné, zejména v Evropě, kde to byl letos další výbuch.
Zpět ale k milánskému AC, které v letošním kalendářním roce najelo na vynikající formu a od půlky ledna neprohrálo jediný zápas. Body ztratilo za pouhých pět remíz, a tým snoubící dravé mládí v podobě Tomoriho nebo Leãa se starými zkušeňáky Ibrahimovičem a Giroudem to dokázal. Ibra při svém návratu sliboval, že neskončí, dokud s Milánem něco nevyhraje, a ve 40 letech svůj slib splnil a dopomohl k tomu osmi góly. Giroud se stal nejlepším střelcem týmu, navíc v posledním zápase vsítil dva fíky a dá se označit za nejvíce nedoceněného hráče na světě. Úspěchy slavil s Montpellierem, Arsenalem, Chelsea, Milánem i Francií. V neposlední řadě je třeba zmínit, že Daniel Maldini navázal na úspěchy svého otce a dědečka a jako další Maldini v řadě tak zvedl nad hlavu ligovou trofej s AC Milán. Dynastie.
Ve Španělsku se k tomu schylovalo téměř od prvního kola - díky celoroční špatné formě Atlética Madrid a nemohoucnosti Barcelony měl madridský Real cestu k titulu, dá se říct, vydlážděnou. Zajistil si ho 4 kola před koncem jasnou domácí výhrou nad barcelonským Espaňolem a mohl si pak v následujícím kole dovolit dokonce prohrát El Derbi Madrileño. Ani ostudná březnová porážka 4:0 s Barcou neodvrátila jistotu titulu a s pohodlným třínáctibodovým náskokem na druhé místo mohli hráči a trenér Bílého baletu Carletto kouřit doutníky už se značným předstihem. Sevilla zpočátku soutěže měla vysoké ambice a chvíli to vypadalo, že jako jediná bude prohánět výsostné postavení Realu, ale nakonec se jí nepovedl závěr soutěže, propadla se až na čtvrté místo, a z něj tak doprovodí do Ligy mistrů Barcelonu a Atléty.
Copa del Rey po penaltách vybojoval Real Betis a kapitán Joaquín dovedl ve 40 letech svůj mateřský klub k první trofeji po 17 letech. paradoxní je, že ta poslední trofej byla také Copa del Rey a tehdy ji vyhrál taktéž Joaquín jakožto vycházející hvězda španělského fotbalu. Real Madrid se chystá na sobotní finále Ligy mistrů a jistojistě si bude chtít uzurpovat 14. vítězství v této soutěži. To se doufám nestane, páč rozhodně nechci zažít opáčko fiaska z před čtyř let, to bych se asi pobodal.
Nevim, jestli má vůbec cenu cokoliv psát o německé Bundeslize. Bayern Mnichov vyhrál titul podesáté v řadě, Lewandowski se stal opět nejlepším střelcem soutěže a Neuer má nejvíce čistých kont. Postupem času neustále vyhrávání začlo být votravný snad už i samotným hráčům, takže se nasral samotný Lewangoalski a po sezoně se rozhodl odejít. Kam povedou jeho další kroky je zatím ve hvězdách, anebo už podepsal Barce? Dortmund měl šanci ohrozit na výsluní mnichovského hegemona, ale protože měl sezonu jako na houpačce, když už se mohl dotáhnout na chybující Bayern, tak to posral s nějakým slabším týmem, a ve finále prosral i Der Klassiker tři kola před koncem, čímž přihrál titul do Mnichova, a tak mohl být vůbec rád za druhé místo. Navíc jim teď odejde Haaland do zkurvenýho City, takže budou musel zacelit velkou díru, a soudě podle té předzápasové rozlučky, kterou mu BVB vystrojila, tak to vypadalo, jako když se loučí největší ikona tohoto vestfálského klubu.
Do Ligy mistrů se kromě těchto dvou tradičních celků probojoval ještě Leverkusen s famózním českým Schickulou (zůstane tam nebo půjde za lepším?) a Lipsko s hráčem sezony Nkunkuem. Jeho 35 gólů a 20 asistencí v 52 zápasech je teda kurevská nálož, díky jeho vyrovnávací trefě ve finále DFB-Pokalu a následném vítězství v penaltové loterii se Lipsko konečně mohlo radovat z první klubové trofeje a jsem hodně zvědavej, jaký dres bude tento rtuťovitý hráč oblékat od léta.
Ve Francii po loňské blamáži vyhrálo ligu znovu nenažrané PSG. Loňské překvapení v podobě Lille nebo nějakého jiného týmu se nekonalo, a tak francouzská liga byla u prdele snad i Francouzum. Před sezonou vyvolal poprask století odchod Messiho z Barcelony právě do PSG kvůli naprosto tristní finanční situaci v katalánském klubu. Těžko říct, zda je to k smíchu nebo k pláči, že si Barca nechá utéct svou ikonu a nejlepšího hráče všech dob kvůli špatnému zacházení s prachama. To možná i já, největší matematický pablb, bych to dokázal spočítat líp. No nic, Messi samozřejmě čísla ve farmářské lize měl, ale to nezabránilo internetové trolly před hejty a trollením.
Ofenzivní vozba Mbappé - Neymar - Messi titul pro PSG a mistra bottlera Pochettina získala a namachrovanci z Paříže si zase můžou chvilku myslet jací jsou mistři. Než přijdou těžké zápasy v Lize mistrů, kde po zásluze vyhoří. Tam se spolu s PSG probojovala ještě Marseille a Monaco, kteří ale v lize nebyli žádným soupeřem pro mocnou Paříž, byť Monaco ji dokázalo jednou porazit poměrem 3:0. Ve francouzském poháru PSG vylítlo v osmifinále na penalty proti pozdějšímu finalistovi z Nice, které ale následně podlehlo Nantes. Užuž to vypadalo, že v létě frnkne pařížský diamant Mbappé do vysněné destinace v podobě Realu Madrid, kterému prej fandí odmala a vylepoval si po zdech plakáty, aby nakonec zacinkaly dukáty a vyhrál "sportovní projekt PSG. "Peníze vidí i slepý", a Mbappé si tak, kromě nových eurových tapet, přijde na šílený podpisový bonus i zdaněný plat, a navrch k tomu bude ještě moci rozhodovat o posilách, prodejích a trenérech. To je top, ne?
To by bylo takové zevrubné ohlédnutí nad těmi top soutěžemi, které sleduje více či méně fanoušků. Pokud by tě zajímalo něco víc odborného, tak na to mě neužije. Ale pokud tě zajímají má originální ohlédnutí a glosy, jak kdyby vypadla z úst našeho milovaného pana prezidenta, tak se na mě s důvěrou obrať.
inPage - webové stránky s AI, doména a webhosting
Přidat komentář
Přehled komentářů